Divadlo je svědomím doby. I té, která běžela Ústím nad Orlicí. Také v tomto městě se vedle tradičního zpěvu a hudby začalo kolem roku 1836 hrát divadlo. Začátky mělo hodně skromné. O to víc zrálo přání hrát jednou ve vlastní divadelní budově. Na uskutečnění této vize také začali ochotničtí nadšenci systematicky pracovat. V roce 1896 založili ochotnický spolek Vicena, který v červnu 1919 inicioval vznik Družstva pro postavení divadelní budovy. Jeho prvořadým úkolem bylo shromažďování finančních prostředků. O deset let později začala jednání o vypsání soutěže na plány divadelní budovy. V této záležitosti byl požádán o spolupráci prof. ThDr. PhDr. Josef Cibulka. Významný historik umění, vědec evropského formátu a navíc, ústecký rodák. Právě on doporučil vypsat soutěž mezi místním stavitelem Jaroslavem Radechovským a pražským architektem Kamilem Roškotem. Proč padlo jméno tohoto člověka? Cibulka často působil na Pražském hradě, kde se setkal při úpravě hrobky českých králů v kryptě katedrály sv. Víta právě s Kamilem Roškotem. Žákem profesora Jana Kotěry. I přes jednoznačné vyjádření odborníků ve prospěch návrhu pražského architekta následovala ještě řada složitých jednání. Zkrátka prosadit v Ústí jeho nevšední projekt nebylo vůbec snadné. Ovšem díky tvrdošíjnosti Josefa Cibulky došlo 4. listopadu 1934 k rozhodnutí realizovat Roškotův návrh. 5. července 1935 byl položen základní kámen. Slavnostní otevření divadla proběhlo 26. září 1936. Stalo se tak v rámci oslav 100. výročí ochotnického divadla a 40. výročí založení divadelního spolku Vicena. Součástí oslav bylo uvedení opery Tajemství od Bedřicha Smetany. V roce 1979 bylo Roškotovo divadlo prohlášeno za kulturní památku Československé republiky. Výjimečné postavení v české moderní architektuře zajistila Roškotovi právě budova divadla v Ústí nad Orlicí a následná realizace Československého státního pavilonu na světové výstavě v New Yorku (1938 – 1939).